něco o pivu
Obecně o pivu
Jako každej správnej Čech, máme ráddddddiiiiiiii dobrrýýýýýý ppíííívvvvooooooo!!!!!! A taky O!
Kámoši, pivo, sport a hezký ženský
Našlapaná muzika, to zajímá všechny plešky
Parádní hadry, v nich nestratíš se v davu
A taky samozřejmě vyholenou hlavu
tohle je písnička dobry skupiny a plně s tím souhlasím!!!!!
Pivo je nápoj, který je sám o sobě zdravější než voda, jen v nadměrném množství může působit škodlivě. Některé nekvalitní nealkoholické nápoje plné barviv a umělých chemických přísad jsou pro zdraví škodlivější než pivo. Pivo obsahuje mnoho vitaminů a dalších látek, které při střídmé konzumaci může působit příznivě proti vzniku atherosklerózy.
Při spotřebě 1 litru piva denně si člověk pokryje zhruba 20 % denní potřeby vitaminu B2, 35 % vitaminu B6, 50 % niacinu a 25 % kyseliny pantothenové. Jeden litr piva obsahuje v průměru 200 mg biologicky aktivních látek. Rozumné pití piva do 1 až 2 litrů denně přispívá k vyšší hladině vysokodensitního, tzv. HDL cholesterolu v krvi, který působí proti kornatění tepen, přitom hladina celkového cholesterolu v krvi se nemění.
Rozumná konzumace piva snižuje stres, podporuje krevní oběh, snižuje riziko srdečních onemocnění, snižuje vysoký krevní tlak.
Pivo je nápoj, který obsahuje malé množství alkoholu (0,5 - 5 %). Pivo je určeno k tomu, aby je lidé pili pro chuť, pro radost a pro lepší trávení nikoliv proto, aby se opíjeli. Při pití rozumného množství piva je možné využít jeho pozitivních účinků na organismus a nenechat je přebít negativními účinky nadměrného množství alkoholu.
Jak vyrobit pivo?
Následující řádky chápejte především jako informativní, jelikož průměrný občan se patrně výrobou piva zabývat nebude. Vzhledem k tomu, že spotřeba tohoto nápoje je u nás úctyhodná a pivo bylo a je nápojem nejoblíbenějším pracovníků nejrůznějších profesí a potěší nejednoho umělce i politika, měl by každý znát jeho tradice a proces vzniku.
Chmelnice u nás vznikaly již v 11. století v okolí klášterů a největšího rozmachu dosáhly za vlády Karla IV. a v 15. století. (Podle historicky neověřených pramenů první zmínka o výrobě piva, jak ho známe dnes, pochází z darovací listiny krále Budweissera z r. 768; mytologický král Gambrinus není taktéž historicky doložen. Pivo je však starší, tvořilo základní potravinu již ve starém Egyptě. Nejednalo še však o pivo v dnešním slova smyslu - nebyl totiž používán chmel. Podle pověsti vzniklo chmelové pivo ve starověké Mezopotámii, má se však za to, že "chmelit" začaly slovanské národy nebo přinejmenším národy v Evropě). Nejproslulejší chmelnice vznikly na Lounsku, Žatecku a Rakovnicku, jejichž "zelené zlato" je na světových trzích stále velmi žádané.
Dnes naše pivovary produkují pivo světlé a tmavé, podle použitého sladu; černohorský pivovar také tzv. pivo řezané, vyráběné smíšením piva světlého a tmavého.
Na tomto místě je vhodné se zmínit, že pivo je nápoj v mnoha směrech zdraví prospívající. Obsahuje velké množství vitamínů, především skupiny B, živin, povzbuzuje sekreci trávicích šťáv a zlepšuje trávení.
Příprava piva
Jedná se o neúplně dokvašený alkoholický nápoj, vyrobený ze sladu, chmele a vody. U nás nejvíce konzumovaná jsou piva 10° a 12°, přičemž 1° neoznačuje procento alkoholu, ale procento zkvašeného cukru. Ty zvídavější bude jistě zajímat, kolik alkoholu vlastně pivo obsahuje, proto uvádíme přibližnou úměru - 1° se rovná 0,35 % alkoholu.
Nyní vlastní příprava. čistý ječmen necháme 2-3 dny ve vodě (nutno provzdušňovat). Potom necháme klíčit ve vrstvě 10-15 cm silné (během klíčení několikrát převracíme), až klíček dosáhne 3/4 délky zrna. Potom se postupně suší a dosušuje při 80 °C.
Tmavý slad - k výrobě tmavého piva se máčí déle, klíček se nechá dorůst do délky zrna a suší se při vyšší teplotě (dosušování se provádí při teplotě 105 °C).
Po vysušení se odstraní klíčky a kořínky a slad se rozemele. Šrot se vysype do nádoby s vodou (na 1 kg šrotu 7-10 1 vody) a zahřeje se k varu. Potom se drží při teplotě 65-70 °C po dobu 3 hodin a zfiltruje se. Přitom dochází k enzymatickým pochodům, při nich se škrob štěpí na cukr a bílkoviny se částečně převádějí do rozpustného stavu. Vzniká sladina, která se pak 2 hodiny vaří se 3 % chmele. Tím získáme mladinu, kterou zfiltrujeme a zkvasíme pivovarskými kvasnicemi při teplotě 5 °C. Kvašení probíhá 8-14 dní, teplota nemá přesáhnout 8 °C. Pak se pivo stáčí do sudu a nechá se dokvasit 3-6 týdnů. Potom se stáčí do lahví a pije.
DOMÁCÍ ČERNÉ PIVO ZE SLADOVÉ KÁVY
Do smaltované nádoby se vlije 101 vody, přidá se 0,5 kg sladové kávy a vaří se 1 hodinu. Potom se přidá 10 g chmele a 40 dkg cukru a vaří se další 2 hodiny. Pak se směs ochladí na pokojovou teplotu. Malé množství získaného roztoku se smíchá s 10 g kvasinek a po přelití do nádoby se -nechá v klidu do následujícího dne. Potom se přecedí přes plátno a stáčí do lahví, které se zajistí drátem, uloží se na chladném místě a po několika dnech se může pít.
DOMÁCÍ MEDOVÉ PIVO
1,2 kg medu se vaří 30 minut s 9 1 vody. Odpařený podíl se doplní vodou na 10 1. Do tohoto roztoku vložíme plátěný pytlík obsahující 20 g chmele a vaříme dalších 30 minut. Pak necháme zchladnout. Do 1 I roztoku přidáme 5 g kvasinek a necháme několik hodin na teplém místě. Potom přelijeme do demižónu, přidáme namnožené kvasinky, převážeme řídkou tkaninou a ponecháme na teplém místě. Po 3-5 dnech kvašení přemístíme do sklepa a po několika dnech stáčíme do lahví.
